Sbohem, Kanado

Přátelé, kamarádi (tentokráte už naposledy),
máme sbaleno, sedíme v prázdným pokoji a za půl hodinky vyrážíme na letiště. Takže...

Přijeli jsme před 4 měsícema, nikoho neznali, neměli kde bydlet, neměli práci... teď odjíždíme, odjíždíme z města který se nám hodně zalíbilo, poznali jsme ho se vším všudy, procestovali jsme si kus Kanady, našli si tady pár hodně dobrejch kamarádů, zažili spoustu věcí, surfovali v Pacifiku, viděli NHL, viděli velryby, byli jsme na poušti, mrzli jsme v horách, koupali se v oceánu i v ledovcovym jezeře, hráli hokej, viděli americkej fotbal a spoustu dalšího... a v neposlední řadě jsme taky natřeli dost baráků :)

Dneska píšeme poslední příspěvek a taky chceme poděkovat veškerému čtenářstvu :) Měřidlo nám jelo jenom dva měsíce, ale i přesto měl náš blog přes 5000 shlédnutí a nesledoval se jen v ČR.

A teď? Je čas skončit... bude nám smutno, přátelé.
Ale aby nebylo loučení tak smutný, tak se rozloučíme stylově.

A to je konec.

Co co co co je? To to mámám přepřece říříct já.

No tak to řekni.

Tádydádydádada.

Takže tímto končí náš blog miavaveva a těšte se na nový blog miavave... ale kde, to se nechte překvapit.

Miky a Vaňous

Předposlední příspěvek z Vancouveru

Přátelé, kamarádi
je nám blbě :) Včera jsme se rozloučili (důstojně rozloučili) s Krisem a Oliverem. Sraz jsme dali v Café Crepe, kde Oliver kdysi pracoval a tudíž je zaručen přísun piva zadarmo... a taky to podle toho dopadlo. Když jsme s Krisem zpívali You will never walk alone, tak to jeětě tolerovali, když jsme začli řvát kanadskou hymnu, odmítli nás dále napájet a v bylo nám naznačeno abysme šli jinam. Následoval klub, kam nás nechtěli pustit, páč jsme měli bágly a potom náš oblíbený Malones bar, kde Kris objednal tequillu a od tý doby je nám, jak už bylo napsáno, blbě :)
Dneska se jdeme rozloučit s Omarem a Richem :) Jo a já taky musim někde sehnat Olivera a vzít si od něj zpátky mojí občanku, kterou jsem mu včera půjčil aby se dostal do klubu... pěkně to tady vedeme :)
Nejvyšší čas odjet :)
Z Vancouveru zdraví Miky a Vaňous

Go Canucks Go :)

Vážení sportovní přátelé,byli jsme tam :)

Viděli jsme sedm gólů (je teda fakt že Anahaim dal 4 a Vancouver jenom 3 ale co), viděli jsme shozený rukavice a parádní bitku... no a taky se musí uznat že to ty kluci prostě uměj hrát :) Někteří z nás se taky těšili až si zazpívají kanadskou hymnu a tak strávili dva dny studiem slov a melodie, která se ovšem vryla do paměti tak výrazně, že jsem si jí všude zpíval, což způsobilo, že jsem například v potravinách vypadal jako idiot :) ale co, byli jsme na NHL a to je důležitý :)

No a atmosféra na zápase... potvrdilo se, že není tak dobrá :) Lidi to tam sledujou spíš jako divadlo, ovšem když se na kostce objeví "Make some noise" tak je to teda zase rachot slušnej, to jo... jenže jak to zhasne, tak je zase ticho :) No zbytek povyprávíme doma...

Kromě hokeje jsme včera ještě byli pozvaný na Richův piano koncert (s jídlem zadarmo) :) pak jsme šli s Omarem na pivko a po hokeji ještě na jedno s Oliverem a Krisem :) No a teď jsme se vrátili z večeře, byli jsme pozvaný na žebírka a kuře od mamin sousedek :) Nicméně nutno podotknout, že jsme je předtím 4 hodiny stěhovali, čili žebírka byly sladkou odměnou.Stran dotazů ohledně našeho příletu... pátek večerHowgh, domluvil jsem.

VO:Já bych se jen vrátil k NHL. Viděli sme v akci hráče jako Luongo, Selanne, H. a D. Sedin, Scot a Rob Niedermayer, Chris Pronger, Ohlund a další a musím teda uznat, že to jsou borci. Na rozdíl od naší ligy hrajou s opravdovým nasazením, při přesilovkách nelítaj puky z útočnýho pásma(jak uvidite na videu), takže si uměj nahrát, když se s někým srazej tak s protihráčem a uměj excelentně bruslit, což nemůžu zrovna říct třeba o pár hradeckejch hokejstech po poslední návštěvě jejich zápasu, kde to některým dělalo velký potíže:-))))))Z Vancouveru zdraví Miky a Vaňous

Zpět ve Vancoueru a zpět ve... no uvidíte kde :)

Tak jsme opět zpátky :)
Včera jsme opustili olympijskou vesnici a lyžařské středisko Whistler a naším posledním úkolem bylo přiblížit se k Vancouveru. Plán se nám podařilo splnit na 110 procent, což znamenalo, že jsme neplánovaně dojeli až do města... chvilku jsme naivně hledali kemp, páč se nám nechtělo platit drahej hostel, nicméně jsme nepochodili a byli nuceni vymyslet plán B. Ten spočíval v potupném telefonátu a smělém dotazu směrem k paní Bonitě, bylo li by možno ještě pár dní přespat v našem starém dobrém domě hrůzy :) Potupa spočívala v tom, že jsme jí po odjezdu (když nám nevrátila zálohu za klíče) poslali do prdele a poslali jí výhružnou smsku, ve které byla označena za starou kurvu (česky)... no a teď jsme teda zase jako museli dělat kamarády.No a pak už proběhl samotný návrat... Vykulenej Don v županu, Erik se málem posral když nás viděl a něco začal povídat (těžko říct co), maminy na nás spustily svůj vypravěčskej maraton, jedinej vyhulenej bubeník zřejmě vůbec nepostřehnul, že jsme tam pět týdnů nebyli, Nikita měla radost a začala loudit jídlo... no klasika. Krom toho přibyl novej exemplář, kolotočář. Tetování po celym těle, knírek, milión řetízků, koženkovej vohoz a klobouk... je jasnej. Takže jsme si včera vybalili, zabarikádovali se v pokoji a vylezli až ráno :) No a málem bych zapomněl, ještě tady teď disponujeme štěnicema. Takže jsme dostali pesticidy, jedlou sodu a podobně. Nicméně jsme usoudili, že bude úplně stačit když si vybalíme věci z cestování a štěnice pravděpodobně utečou :)
Takže to byl včerejšek. A hlavní úkol dneška? Po ujetí 4168 kilometrů prodat Evžena. Ten už je momentálně splněn, ale nebylo to věru lehké :) Z našeho původního požadavku 600 dolarů se časem vyklubalo dolarů 300, ale jak se říká, lepší něž drátem do voka. Navíc jsme ho prodali asi největšímu úchylovi co jsme tady potkali. Mnohem většímu úchylovi než jsme my dva dohromady :) Myslim, že to co nám vyprávěl, zřejmě nebude publikovatelné, takže snad zveřejníme jen jednu radu, kterou nám dal na závěr. Utraťe všechny prachy co jsem vám dal za děvky :) Tak my si to ještě rozmyslíme... :) Néé, jasněě že ne :)

No a na konec ještě pár údajů o naší cestě. Z Jasperu jsme si to střihli přes Čeho Čomo... ne, vlastně přes Wells Gray, kde jsme si půjčili lodičku a sjeli jezírko (asi 30 kilometrový), následovala kanadská poušť okolo Kamloops lake a pokračovali jsme do dějiště olympiády Whistleru (viz výše, fotky viz níže) a pak už domů, do lékárny, do Podolí... :)

No a na závěr ještě malé cestovací shrnutí, dnes zvířecí.

Ve volné přírodě jsme viděli (zvířata řazena v abecedním pořadí):

velryba

lachtan

tuleň

medůza

veverka

modrý pták

vrabec

havran

pes

kočka

racek

mýval

srna

los

horská ovce

svišť

včela

sršeň

vosa

moucha

komár

had

orel

datel

Opět z Vancouveru zdraví Miky a Vaňous

Evžen a Vaňous

hora Blackcomb ve Whistleru... a nebyla to ledajaká hora, byla olympijská :)

poslední foto s našim přenosným luxusním bydlištěm stánětem Jurkem

jak vidno někteří obyvatelé domu nesli demolici velmi těžce

byl to super stan... bude nám chybět :)

Inukshuk (znak olympiády) a v dáli můstky... olympijské můstky :)

střelnice na biatlon, olympijská střelnice :)

pádlo se do vody noří, západ hoří :)

kormidelníkova siesta :)

Peyto lake

Columbia icefield