Tak jsme opět zpátky :)
Včera jsme opustili olympijskou vesnici a lyžařské středisko Whistler a naším posledním úkolem bylo přiblížit se k Vancouveru. Plán se nám podařilo splnit na 110 procent, což znamenalo, že jsme neplánovaně dojeli až do města... chvilku jsme naivně hledali kemp, páč se nám nechtělo platit drahej hostel, nicméně jsme nepochodili a byli nuceni vymyslet plán B. Ten spočíval v potupném telefonátu a smělém dotazu směrem k paní Bonitě, bylo li by možno ještě pár dní přespat v našem starém dobrém domě hrůzy :) Potupa spočívala v tom, že jsme jí po odjezdu (když nám nevrátila zálohu za klíče) poslali do prdele a poslali jí výhružnou smsku, ve které byla označena za starou kurvu (česky)... no a teď jsme teda zase jako museli dělat kamarády.No a pak už proběhl samotný návrat... Vykulenej Don v županu, Erik se málem posral když nás viděl a něco začal povídat (těžko říct co), maminy na nás spustily svůj vypravěčskej maraton, jedinej vyhulenej bubeník zřejmě vůbec nepostřehnul, že jsme tam pět týdnů nebyli, Nikita měla radost a začala loudit jídlo... no klasika. Krom toho přibyl novej exemplář, kolotočář. Tetování po celym těle, knírek, milión řetízků, koženkovej vohoz a klobouk... je jasnej. Takže jsme si včera vybalili, zabarikádovali se v pokoji a vylezli až ráno :) No a málem bych zapomněl, ještě tady teď disponujeme štěnicema. Takže jsme dostali pesticidy, jedlou sodu a podobně. Nicméně jsme usoudili, že bude úplně stačit když si vybalíme věci z cestování a štěnice pravděpodobně utečou :)
Takže to byl včerejšek. A hlavní úkol dneška? Po ujetí 4168 kilometrů prodat Evžena. Ten už je momentálně splněn, ale nebylo to věru lehké :) Z našeho původního požadavku 600 dolarů se časem vyklubalo dolarů 300, ale jak se říká, lepší něž drátem do voka. Navíc jsme ho prodali asi největšímu úchylovi co jsme tady potkali. Mnohem většímu úchylovi než jsme my dva dohromady :) Myslim, že to co nám vyprávěl, zřejmě nebude publikovatelné, takže snad zveřejníme jen jednu radu, kterou nám dal na závěr. Utraťe všechny prachy co jsem vám dal za děvky :) Tak my si to ještě rozmyslíme... :) Néé, jasněě že ne :)
Včera jsme opustili olympijskou vesnici a lyžařské středisko Whistler a naším posledním úkolem bylo přiblížit se k Vancouveru. Plán se nám podařilo splnit na 110 procent, což znamenalo, že jsme neplánovaně dojeli až do města... chvilku jsme naivně hledali kemp, páč se nám nechtělo platit drahej hostel, nicméně jsme nepochodili a byli nuceni vymyslet plán B. Ten spočíval v potupném telefonátu a smělém dotazu směrem k paní Bonitě, bylo li by možno ještě pár dní přespat v našem starém dobrém domě hrůzy :) Potupa spočívala v tom, že jsme jí po odjezdu (když nám nevrátila zálohu za klíče) poslali do prdele a poslali jí výhružnou smsku, ve které byla označena za starou kurvu (česky)... no a teď jsme teda zase jako museli dělat kamarády.No a pak už proběhl samotný návrat... Vykulenej Don v županu, Erik se málem posral když nás viděl a něco začal povídat (těžko říct co), maminy na nás spustily svůj vypravěčskej maraton, jedinej vyhulenej bubeník zřejmě vůbec nepostřehnul, že jsme tam pět týdnů nebyli, Nikita měla radost a začala loudit jídlo... no klasika. Krom toho přibyl novej exemplář, kolotočář. Tetování po celym těle, knírek, milión řetízků, koženkovej vohoz a klobouk... je jasnej. Takže jsme si včera vybalili, zabarikádovali se v pokoji a vylezli až ráno :) No a málem bych zapomněl, ještě tady teď disponujeme štěnicema. Takže jsme dostali pesticidy, jedlou sodu a podobně. Nicméně jsme usoudili, že bude úplně stačit když si vybalíme věci z cestování a štěnice pravděpodobně utečou :)
Takže to byl včerejšek. A hlavní úkol dneška? Po ujetí 4168 kilometrů prodat Evžena. Ten už je momentálně splněn, ale nebylo to věru lehké :) Z našeho původního požadavku 600 dolarů se časem vyklubalo dolarů 300, ale jak se říká, lepší něž drátem do voka. Navíc jsme ho prodali asi největšímu úchylovi co jsme tady potkali. Mnohem většímu úchylovi než jsme my dva dohromady :) Myslim, že to co nám vyprávěl, zřejmě nebude publikovatelné, takže snad zveřejníme jen jednu radu, kterou nám dal na závěr. Utraťe všechny prachy co jsem vám dal za děvky :) Tak my si to ještě rozmyslíme... :) Néé, jasněě že ne :)
No a na konec ještě pár údajů o naší cestě. Z Jasperu jsme si to střihli přes Čeho Čomo... ne, vlastně přes Wells Gray, kde jsme si půjčili lodičku a sjeli jezírko (asi 30 kilometrový), následovala kanadská poušť okolo Kamloops lake a pokračovali jsme do dějiště olympiády Whistleru (viz výše, fotky viz níže) a pak už domů, do lékárny, do Podolí... :)
No a na závěr ještě malé cestovací shrnutí, dnes zvířecí.
Ve volné přírodě jsme viděli (zvířata řazena v abecedním pořadí):
velryba
lachtan
tuleň
medůza
veverka
modrý pták
vrabec
havran
pes
kočka
racek
mýval
srna
los
horská ovce
svišť
včela
sršeň
vosa
moucha
komár
had
orel
datel
Opět z Vancouveru zdraví Miky a Vaňous
Evžen a Vaňous
hora Blackcomb ve Whistleru... a nebyla to ledajaká hora, byla olympijská :)
poslední foto s našim přenosným luxusním bydlištěm stánětem Jurkem
jak vidno někteří obyvatelé domu nesli demolici velmi těžce
byl to super stan... bude nám chybět :)
Inukshuk (znak olympiády) a v dáli můstky... olympijské můstky :)
střelnice na biatlon, olympijská střelnice :)
střelnice na biatlon, olympijská střelnice :)
pádlo se do vody noří, západ hoří :)
kormidelníkova siesta :)
Peyto lake
Columbia icefield
4 komentáře:
Nazdar chlapi,
tak fotky nadherny, skoda ze jste nevyfotili vic tech zvirat (komar, moucha, vcela, orel:-)). Vidim, ze Miky se v lodi drzi osvedceny preni pozice a kormidlovani nechava ostatnim;-), ono taky ujet 30 km rovne nebo v levotocive sroubovici je rozdil;-). Kdy se teda presne vracite? Aby ta zelena nebyla nalita moc dlouho:-).
Mejte se a uzijte posledni dny vejletu (treba jak vam poradil novej majitel Evzena;-))
Zdravi Barty
Tak kluci je dobře že jste zpátky a v pohodě fotky jsou kouzelné a už se na vás oba moc těšíme a přípravy v plném proudu tak v pátek mamča Hanča
.
Pozor, pozor!
Hlášení v českém jazyku
Utopenci čekají v nálevu, Plzeň se chladí v ledničče, známí i neznámí jsou zmobilizováni, aby poradili cestu na Ruzyň, Beníka chytá cestovní horečka. Ještě dálniční známka a 10. října v 18,00 máte přistavený taxík u příletové haly, samo, že včetně cateringu. Užíjte si poslední dny, roztočte to, ať na vás Vancouver nezapomene, ale s mírou, ať vám neuletí kapitán Straka!
Těšíme se, pa!
A ještě naposledy: Kuci, oholte se!
Dia
Kruh se uzavřel. . . . snad nezačnete znova natírat!
Okomentovat