Přátelé, kamarádi (jasně, zase stejný oslovení, ale vymýšlejte si pořád jiný)
hlásíme, že jsme živí :)
Jelikož já jsem v širších kruzích považován za osobu nedůvěryhodnou a často bývám neprávem nařčen z toho, že si vymýšlím a přeháním, tak přenechám popis našeho přechodu místních velehor Vaňousovi do jeho okýnka, páč mně byste určitě zase nevěřili...
Jen bych snad poznamenal, že jsme za celou dobu nepotkali ani jednoho člověka. V podmínkách který byly by tam taky lezl jenom magor.
No a jelikož to hlavní bude na Vaňousovi a na fotkách, tak já vám napíšu aspoň nějakou blbost. Tak například náš jídelníček.
Ráno snídáme ovesné vločky s marmeládou.
K obědu míváme polívku nebo jinou pytlíkovou sračku s ovesnýma vločkama a marmeládou (to proto, že nemyjeme hrnec a vločky a marmeláda v něm zůstávají od snídaně) popřípadě sníme nějakou hnusnou konzervu. Ta je bez vloček, páč to žerem rovnou z tý konzervy.
K večeři míváme těstoviny, popřípadě rýži s tím co dům/stan/Evžen dá... což je většinou tuňák z konzervy.
Čili shrnutí? Nenávidíme pytlíkový sračky a konzervy všeho druhu. Ovšem poslední dobou investujeme do kuřete, takže aspoň něco. Vaňous ho zrovna šel koupit a právě se vrátil a... kuře už nemaj... paráda.
VO:
Tak teda já k našemu přechodu jen krátce, páč mám hlad a těšim se na večeři:-))) Ráno sme vyrazili a nechali Evžena na konci trailu a dojeli na začátek. Po prvních 8km, který se táhly lesem se před náma otevřela krajina plná zasněžených vrcholů hor. První den sme ušli 2Okm s plnou polní( kolem 20 kg, podle zásob vody) a vyškrábali se do 2200m.Asi 2km před naším tábořištěm se strhla sněhová vánice a během 15minut bylo okolo nás bílo. Večer sme postavili stan, uvařili večeři,pověsili jídlo na stožáry, aby nám ho medvědi nesežrali a zalehli. V noci klesla teplota z běžných -1 tak hluboko, že sme nenašli na teploměru rtuť, tak sme teploměr usilovným dýchýním zahřáli a dostali rtuť na - 11 a to se už dalo vyržet:-) Ráno nás čekal výstup do 2500m a pak dlouhá cesta po hřebenech. Po zdolání nejvyššího bodu se nám velehory ukázaly ve vší kráse. Do toho fičel ledový vichr z hor silnější než z Cimrmana:-) To byla nejkrásnější část celého přechodu. Brodili sme se sněhem po hřebenech a přes vrcholy hor a každou chvíli se před námi otvíraly nové výhledy. Pak už následovala dlouhá a náročná cesta dolů a po 50km nás dole čekal Evžen:-)
Každopádně to byl, ač trošku extrémní, nezapomenutelnej zážitek a jedno z nejlepšího co jsme tady v horách zažili. No mrkněte na fotky :)
No a na závěr:
Mámy, začněte vařit.
Tátové, nakupte a vychlaďte piva.
Kamarádi, začněte nalejvat zelenou.
Hospodský, naražte sudy...
páč my už to máme za pár :)
hlásíme, že jsme živí :)
Jelikož já jsem v širších kruzích považován za osobu nedůvěryhodnou a často bývám neprávem nařčen z toho, že si vymýšlím a přeháním, tak přenechám popis našeho přechodu místních velehor Vaňousovi do jeho okýnka, páč mně byste určitě zase nevěřili...
Jen bych snad poznamenal, že jsme za celou dobu nepotkali ani jednoho člověka. V podmínkách který byly by tam taky lezl jenom magor.
No a jelikož to hlavní bude na Vaňousovi a na fotkách, tak já vám napíšu aspoň nějakou blbost. Tak například náš jídelníček.
Ráno snídáme ovesné vločky s marmeládou.
K obědu míváme polívku nebo jinou pytlíkovou sračku s ovesnýma vločkama a marmeládou (to proto, že nemyjeme hrnec a vločky a marmeláda v něm zůstávají od snídaně) popřípadě sníme nějakou hnusnou konzervu. Ta je bez vloček, páč to žerem rovnou z tý konzervy.
K večeři míváme těstoviny, popřípadě rýži s tím co dům/stan/Evžen dá... což je většinou tuňák z konzervy.
Čili shrnutí? Nenávidíme pytlíkový sračky a konzervy všeho druhu. Ovšem poslední dobou investujeme do kuřete, takže aspoň něco. Vaňous ho zrovna šel koupit a právě se vrátil a... kuře už nemaj... paráda.
VO:
Tak teda já k našemu přechodu jen krátce, páč mám hlad a těšim se na večeři:-))) Ráno sme vyrazili a nechali Evžena na konci trailu a dojeli na začátek. Po prvních 8km, který se táhly lesem se před náma otevřela krajina plná zasněžených vrcholů hor. První den sme ušli 2Okm s plnou polní( kolem 20 kg, podle zásob vody) a vyškrábali se do 2200m.Asi 2km před naším tábořištěm se strhla sněhová vánice a během 15minut bylo okolo nás bílo. Večer sme postavili stan, uvařili večeři,pověsili jídlo na stožáry, aby nám ho medvědi nesežrali a zalehli. V noci klesla teplota z běžných -1 tak hluboko, že sme nenašli na teploměru rtuť, tak sme teploměr usilovným dýchýním zahřáli a dostali rtuť na - 11 a to se už dalo vyržet:-) Ráno nás čekal výstup do 2500m a pak dlouhá cesta po hřebenech. Po zdolání nejvyššího bodu se nám velehory ukázaly ve vší kráse. Do toho fičel ledový vichr z hor silnější než z Cimrmana:-) To byla nejkrásnější část celého přechodu. Brodili sme se sněhem po hřebenech a přes vrcholy hor a každou chvíli se před námi otvíraly nové výhledy. Pak už následovala dlouhá a náročná cesta dolů a po 50km nás dole čekal Evžen:-)
Každopádně to byl, ač trošku extrémní, nezapomenutelnej zážitek a jedno z nejlepšího co jsme tady v horách zažili. No mrkněte na fotky :)
No a na závěr:
Mámy, začněte vařit.
Tátové, nakupte a vychlaďte piva.
Kamarádi, začněte nalejvat zelenou.
Hospodský, naražte sudy...
páč my už to máme za pár :)
Z Jasperu, Miky a Vaňous
5 komentářů:
Opravdu krásné fotky.Děkujeme za pohled.Všechno nejlepší k zítřejšímu svátku Michale.Tak už končím, protože jdu slavit.Ahoj BaD
Teda kluci máte muj obdiv už mám jídelníček pivo nakoupeno tak už jen to hlavní a duležité čekáme na vás cestovatelé tak stříhejte metr a už se nemužem dočkat a Miky vše nejlepší k svátku od Vanku tak se držte mamča
Milý synu,
přejeme ti k tvému dnešnímu (v Čechách) a zítřejšímu (v Kanadě) svátku všechno nej, nej!
A takhle moc se tebe těšíme!
Dia
Míšo, všechno nejlepší k tvému svátku :-()
Oběma ještě plno krásných zážitků a nějakou dobrou ňamku :-)
Zdravím, fotky luxusní, asi nejluxusnější, co tu zatím byly. Hned bych si to tam prošlapal s vámi. Na kdy dorazíte do ČR? Tento víkend (3-5.9.) bych měl být případně v Hradci. opatrujte se, Peťa Michl
Okomentovat