Čtvrtstoletí Mikyho :)

Ahoj kamarádi, rodiče, příbuzní, známí i neznámí :)

Dneska bych chtěl moc poděkovat za všechny hezký přání k narozkám. Udělaly mi všechny velkou radost, takže velkej dík. Já osobne jsem oslavil svůj velkej čtvrtstoletní den natíráním baráku... překvapivě.Vaňous mi dneska udělal velkou radost a přichystal překvápko. Tajně koupil dvě plzně a vytvořil improvizovanej narozenionovej dort... zrovna jsme ho na střeše snědli :) Říkal, že chtěl udělat ještě větší překvapení a předstírat, že na moje narozky zapomněl, což jsem mu ovšem překazil tím, že jsem ho na můj velkej den neustále upozorňoval a mluvil o něm všude kde to šlo :) v důsledku toho jsem dostal i další dárek od Riche. Koupil mi super triko Vancouver Canucks :) Takže si domů aspoň něco přivezu :) Když to vezmeme do důsledku, tak dárek mi dal i prcek. Jelikož v sobotu pršelo, tak mi velkoryse půjčil svoji kšiltovku. No a vzhledem k tomu, že se mi celkem líbí a byl jsem dneska oslavenec, tak jsem mu jí nevrátil :) Když už jsme u tý velkorysosti, tak nám dal zítra náš velkej šéf nepochopitelný volno... takže se opět nebude vydělávat. No musíme sehnat něco jinýho... ale na druhou stranu vyrážíme zítra na výlet, takže budou fotečky :)

No a co se dnešního pracovního dne týče, tak se nic zásadního nestalo. Snad jen to, že nám poprvé svěřili do ruky sprejovací natírací přístroj. Docela šikovná věc... až na to, že musíte mít přes nos roušku na dýchání a hlavně na očích speciální brejle. Ty se ovšem během dne tak zanesou barvou, že přes ně není nic vidět. Takže sprejovací proces probíhá asi následovně. Něco nastříkáte, pak sundáte brýle a podíváte se co že jste to vlastně navždy změnili na bílo. Mezi moje největší perly bych asi zařadil natřenou násadu od lopaty, posprejovaný okno a venkovní osvětlení (původně černý, teď z jedný strany bílý) no třeba si toho nikdo nevšimne :)

No já jsem dneska nějakej nudnej (zřejmě deprese z pokročilýho věku), takže sem pustim zkušenýho pětadvacátníka Vaňouska aby to zachránil :)

čili... Vaňousovo okénko :)

Tak já dneska jen krátce, protože mě do očí dneska spadnul nějakej bordel a tím pádem píšu asi jako když sprejujem. Takže tady něco mačkách a pak mi to Miky přečte, co sem to napsal za kravinu:-) Dneska bych povyprávěl o tom, jak je na Mikym vidět, že už mu je 25. Projevuje se u něj nemoc zvaná HOSIP. Hovno si pamatuje:-) První příznaky sem začal pozorovat minulý týden, když nemoh najít nejdřív klíče, pak peněženku, mobil a to že to v našem organizovaným nepořádku není nic těžkýho. Včera zapoměl kam dal otvírák, ráno nenašel pastu na zuby a dokonce zapoměl vzít ke svačině lančmít. Holt je to už starej kořen, ale večer zase našel otvírák, tak se snad blýská na lepší časy:-) Taky sem se před nakrojením narozeninovýho dortu trochu oholil, ale jen trochu (mikymámo!!!:-)) a pokračuju v protestu za vyšší plat:-)

Takže tak :) a my si jdeme pustit Krkonošské pohádky a uleháme do pelíšků :)

Mějte se krásně, Mi a Va

Sfoukávání svíčky na dortu :) a na sobě mám oba dary od kluků z práce :) vědomej dárek od Riche a nevědomej od prcka

no a tady si tu dobrůtku vychutnáváme nad nočním Vancouverem